Student po dohodě se školitelem volí mezi angličtinou, němčinou nebo francouzštinou.
Zkoušky zajišťuje Jazykové centrum FF UK.
Student si po konzultaci se školitelem zvolí, zda absolvuje teoreticko-metodologický seminář, nebo zkoušku z filosofie.
V rámci tohoto semináře jsou se studenty rozebírány metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu v rámci oboru informační věda. Zapisují si jej ve dvou akademických rocích; na závěr semináře v druhém akademickém roce studenti vypracují seminární práci v rozsahu cca 15-20 normovaných stran, která bude zaměřena na aplikaci poznatků z metodologického semináře na vlastní disertační projekt. Zatímco Doktorandský seminář je mj. zaměřen na obsahovou část budoucí disertace, Teoreticko-metodologický seminář se zaměřuje na metodologické pojetí disertační práce. Seminář se koná 1x za 3 týdny.
Podmínky pro zkoušku z filosofie
Atestace má podobu písemné práce na filosofické téma, které je určitým způsobem vztažené k projektu disertace. Tato písemná práce je pak připomínkována a ohodnocena odborníkem z ÚFaRu. Tento pracovník provede s doktorandem na závěr jeho zkoušky odborný pohovor.
Informace z akreditačního spisu
V rámci oborového předmětu Informační věda je diskutován aktuální stav poznání a trendy v oblastech informační vědy, zejména informační společnosti, informační politiky a informačního chování, včetně jejich historického rozměru, a možnosti aplikace vědeckovýzkumných postupů informační vědy jednak ve výzkumu samotném, především v kontextu zaměření dizertační práce, a jednak praktické aplikace v různých oblastech společnosti. Předmět je realizován formou samostudia usměrňovaného pravidelnými konzultacemi se školitelem.
Komisionální zkouška probíhá ve formě diskuze nad prostudovanou literaturou, přičemž se hodnotí úroveň porozumění dílčím tématům, chápaní vztahů a souvislostí mezi jednotlivými oblastmi a schopnost kritického myšlení. Aplikace poznatků na téma disertační práce je vítána, nicméně tematické zaměření disertace není samostatným předmětem zkoušky. Doktorand vybírá literaturu dle své specializace (informační věda, knižní kultura a nová média), kterou osvědčil jak výběrem tématu disertační práce, tak ostatními vědeckými aktivitami. K výběru slouží okruhy studijní literatury, vypracované a každoročně aktualizované oborovou radou. Složení zkoušky z informační vědy se doporučuje nejpozději ve druhém roce studia.
Pokyny pro přihlášení ke zkoušce
Student se ke zkoušce hlásí prostřednictvím tajemníka oborové rady (Jindřich Marek).
Student si sám vybere dva tituly ze základní literatury a čtyři tituly z doporučené literatury podle své specializace. O zvolených titulech informuje nejpozději týden před zkouškou předsedu a tajemníka oborové rady (Vít Šisler, Jindřich Marek).
Student vypracuje kritickou srovnávací rešerši k dílčímu tématu spojenému s disertační prací. Může si zvolit, zda půjde o komentovanou rešerši, tedy kritický přehled pramenů, metod zpracování a doktorandovo hodnocení ve vztahu k disertaci, nebo systematickou rešerši, tedy identifikaci, ohodnocení a syntézu výsledků dosavadního výzkumu s jasně uvedeným cílem, výzkumnou otázkou a popsaným postupem vyhledávání analyzovaných textů.
Připomínáme, že všechny písemné výstupy odevzdávané na ústavu mají obsahovat Deklaraci použití AI.
Student předloží komentovanou rešerši školiteli. Ten ji po schválení zašle tajemníkovi oborové rady.
Termín: v 1. roce studia
Doktorand si podle povahy svého výzkumu zvolí obhajobu rozpracovaných tezí dizertace, nebo finálního výzkumného designu:
Připomínáme, že všechny písemné výstupy odevzdávané na ústavu mají obsahovat Deklaraci použití AI.
V obou případech jde o představení připravované práce před komisí jmenovanou Oborovou radou, která tím dostává předběžně k posouzení celkovou představu doktoranda o konkrétní podobě disertační práce, a může vznést připomínky.
Studenti se k atestaci hlásí u tajemníka oborové rady nejpozději tři týdny před zamýšleným termínem.
Termín: ve 2. roce studia.