Informační a knihovní věda

ivInformační věda se rozvíjí v mnoha zemích světa. I přes různé přístupy je základem oboru zkoumání vztahu informací, lidí a technologií.

Informační věda se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, zpřístupnění, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Principy a poznatky informační vědy jsou využívány v oblastech zabezpečení a racionalizace sociálních, informačních a komunikačních procesů ve vládním, veřejném i soukromém sektoru, v paměťových institucích nebo informačních službách. Informační věda tak zahrnuje jak problematiku knihovědného výzkumu rukopisů, vzácných tisků a čtenářské recepce od středověku po současnost, tak otázky výzkumu komunikace informací ve společnosti, vědeckých informací a výzkumných dat, problematiku nových médií či výzkum sociálních sítí a kolaborativních informačních systémů v prostředí globálních digitálních sítí.

Knihovní a informační vědu (v anglickém jazyce Library and Information Science – LIS) lze chápat v užším slova smyslu jako součást vědy informační. Někteří autoři (např. Estabrook, 2010) chápou LIS jako průsečík vědy informační a vědy knihovní. Definici LIS můžeme vyvodit z výše uvedené definice informační vědy jako obor zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, zpřístupnění, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti se zvláštním zaměřením na knihovny (a další paměťové instituce) a vědeckou komunikaci. V současnosti jsou důrazy kladeny na studium a výzkum LIS v digitálním prostředí, včetně digitálních knihoven, datového managementu, vyhledávání informací, organizace znalostí a dalších dílčích disciplín.

Úvod > Informační a knihovní věda