V červnové přednášce Literárněvědného fóra, která uzavře cyklus věnovaný dějinám čtení, bude Jiřina Šmejkalová (Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK) hovořit o korespondenci adresované v letech 1947–1969 cestovatelům a spisovatelům Miroslavu Zikmundovi a Jiřímu Hanzelkovi.
Přednášku můžete vyslechnout v úterý 10. června 2025 od 16 hodin v horním sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3), vstup je zdarma a bez registrace.
Anotace:
Přednáška vychází ze studie, která se zabývá korespondencí z let 1947–1969, adresovanou cestovatelům a spisovatelům Miroslavu Zikmundovi a Jiřímu Hanzelkovi, uloženou v Archivu H+Z ve Zlíně. Po expedicích do Afriky, Jižní Ameriky a Asie se stali „centrálně řízenými celebritami“, jejichž knihy vyšly v celkovém nákladu 5 milionů výtisků. Epistolární komunikace často zrcadlí dobově přijatelnou ‚normativní‘ interpretaci, ale navzdory dobovým represím a omezením především poskytuje prostor pro budování parasociálních vztahů s „našimi cestovateli“, pro něž je příznačné očekávání reciprocity. Dopisy obsahují požadavky, např. „koupi orientální nevěsty“ či stát se kmotrem jejich dětí, ale také sdílejí nedostatky – zejména v dostupnosti knih a jejich kvalitě. Korespondence tak sice potvrzuje podporu režimu přijetím jeho celebrit, ale zároveň rozkrývá nedostatky každodennosti včetně selhání knižního oběhu a potažmo i společnosti jako celku.
Přednáška vychází ze studie, která se zabývá korespondencí z let 1947–1969, adresovanou cestovatelům a spisovatelům Miroslavu Zikmundovi a Jiřímu Hanzelkovi, uloženou v Archivu H+Z ve Zlíně. Po expedicích do Afriky, Jižní Ameriky a Asie se stali „centrálně řízenými celebritami“, jejichž knihy vyšly v celkovém nákladu 5 milionů výtisků. Epistolární komunikace často zrcadlí dobově přijatelnou ‚normativní‘ interpretaci, ale navzdory dobovým represím a omezením především poskytuje prostor pro budování parasociálních vztahů s „našimi cestovateli“, pro něž je příznačné očekávání reciprocity. Dopisy obsahují požadavky, např. „koupi orientální nevěsty“ či stát se kmotrem jejich dětí, ale také sdílejí nedostatky – zejména v dostupnosti knih a jejich kvalitě. Korespondence tak sice potvrzuje podporu režimu přijetím jeho celebrit, ale zároveň rozkrývá nedostatky každodennosti včetně selhání knižního oběhu a potažmo i společnosti jako celku.