Není čas také na trochu chvály…? Konference IKI 2016 říká ANO!

medium_4

Dne 21. října 2016 jsme se v Jinonicích sešli s několika absolventy naší katedry a několika odborníky, abychom spolu podebatovali na témata, které se tak nějak na té naší katedře studují. Konference IKI 2016 nesla hrdý název IKI SCHOLARIS a vrátila se k formátu konference, která je obsahově tak pestrá, že vlastně nemá společného jmenovatele. Jakkoli může u někoho vzbuzovat takový program nejistotu, tak se nakonec ukázalo, že ti, kteří pochopili, že společným tématem je právě obsahová pestrost studia na ÚISK a to se jí zdaleka nepodařilo organizátorům pojmout v plné šíři, se rozhodně nenudili. Pro některé přednášející to byl debut (viz dnešní knižní tip,část třetí, kapitola I. – XXVI, první ples Nataši Rostovové (díky Wikipedisté!)). Konference se povedla. Toto tvrzení je naplněno těmito atributy:

a) přišli diváci, kteří rozhodně nebyli pasivními příjemci, ale diskuse se již po příspěvku Informační kompetence studentů Univerzity třetího věku: případová studie rozjela na tolik, že se zdálo, že se na téma senioři a digitální svět můžeme bavit po zbytek vyhrazeného času…

b) přišli přednášející, všichni skvěle připravení, osobně ve mně zanechal úžasný dojem přednes jedné z debutantek, konkrétně  příspěvku Principy služeb prezidentských knihoven

c) bouřlivou diskusi  i druhý příspěvek  Jsme vidět? Česká open access komunita . Výrazná osobnost českého akademického knihovnictví ve své přednášce popsala realitu , že sice Open Access knihovníci chápou výborně, ale publikující vědci se v něm tak úplně neorientují, decentně řečeno…Naše absolventka, přednášející, patří k těm, kteří tuto situaci mění. Krok za krokem..

d)  konference se věnovala skutečně aktuálním tématům, např. migrantům, v příspěvku Zpracování starých tisků na ÚVI 1. LF UK: Historická sbírka Ústavu dějin lékařství . Těmi migranty jsou historické lékařské knihy a jejich stěhování z místa na místo, než našly svůj současný azyl, se na jejich stavu, doloženo fotodokumentací, opravdu podepsalo.

e) Mýtus o nekvalitním a povrchním kombinovaném studiu boří bakalářská práce Osobní knihovna Karla Teigeho – knihovna jako pramen studia literární historie, která byla na konferenci prezentována. Debutující přednášející dokázala stručně shrnout obsah práce, která by neměla uniknout pozornosti nikoho, kdo se o zajímá o českou meziválečnou avantgardu.

f)  Zrcadlo současnosti nastavil i příspěvek Možnosti zaměstnávání lidí se zrakovým handicapem v knihovnách. Stereotypy možností zaměstnávání handicapovaných v knihovnách potvrdila i diskuse po přednesení příspěvku. Díky, ze to, neboť pak opravdu mohu tvrdit, že atmosféra byla otevřená, uvolněná a diskusi podněcující. Autorka nabídla i variantu, jak tento stereotyp poopravit. Navrhuji tedy nasměrovat další studijní cestu ČIS nebo SKIP do Franfurtu nad Mohanem a na místě zjistit, jak na tu změnu jít …

g) Své posluchače si našel, díky šťastné shodě okolností, kdy byla v publiku široce zastoupena Národní lékařská knihovna,, i příspěvek ryze informační Sjednocování věcného popisu agregovaných záznamů v repozitáři NUŠL Přednášející využila datové zdroje NUŠL a komparacemi Polytematického strukturovaného hesláře a Medical Subject Headings testovala automatickou obsahovou indexaci. Pokus je zajímavý a autorka měla od pořadatelů dost náročné zadání, kdy se mělo vejít do určených 20 minut vysvětlení něčeho, co předpokládá vstupní znalost rovnající se absolutoriu magisterského studia na naší katedře. Ale diskuse byla a k věci, takže to je vždycky důkaz o tom, že diváci vnímali!

h) Obec doktorandů zastoupila další přednášející s tématem Vydavatelská činnost jako nová kompetence univerzitních knihoven . Pro mne osobně je dost povzbudivé slyšet od někoho, kdo má ve vydavatelské branži skutečnou zkušenost, že si do této oblasti mohou troufnout vstoupit i knihovny. Maně si jsem si vzpomněla, jak se kdysi (pozor cca rok 2002) bouřlivě řešilo, zda se mají knihovny zabývat evidencí publikační činnosti zaměstnanců své fakulty. Byla to činnost nová a zároveň bylo jasné, že s novým úkolem nepřijde navýšení počtu zaměstnanců knihovny. Snad bude i za čtrnáct let, i díky práce této doktorandky, vydávání knih v knihovně zvládnutou rutinou :-) .

Tak taková byla IKI 2016.

A teď kvíz a je tam chyták, protože ta konference se vydařila nejen díky programu, ale také díky pomoci čtyř studentek, které se starali o to, aby bylo v sále rozsvíceno, registraci účastníci našli a cítili se na konferenci jako vzácní hosté, usilovné přemýšlení bylo dostatečně podpořeno příjmem energie (říká se tomu catering) a abychom měli v přednáškovém sále vzduch.

Kviz: dokážete určit, kdo dělal co?

Moje poděkování patří:  Ivě Adlerové, Kláře Andresové, Taťáně Dudáčkové, Janě Fialové, Michaele Charvátové, Adéle Jarolímkové, Pavle Kolaříkové, Lence Kovaříkové, Lence Kovářové, Heleně Lipkové, Veronika Meislové, Tereze Simandlové, Kateřině Štěrbové!

Poděkování patří všem, protože konference IKI 2016 byla skvělá a díky všem se podařilo rozšířit slávu ÚISK i ČIS (která akci pořádala) zase o kousek dál!

Úvod > Tajemnice bloguje > Není čas také na trochu chvály…? Konference IKI 2016 říká ANO!