Termíny zkoušek, jsou, nejsou, je jich málo…

V červnu probíhá zkouškové období, probíhá také prvních čtrnáct dní v září a pak spadla klec jde se na počítání kreditů. Situace je podobná rok od roku. První termíny studenti navštěvují sporadicky, trochu váhavě, jen tu a tam. A pak najednou na těch posledních nastává tlačenice. Stres pro studeny a věřte, i pro pedagoga, ono zkoušet ústně 10 studentů za den se dá, ale je to docela…prostě…zvlášť, když to neumí…a student, který ví, že je na posledním termínu, že oprava už žádná nebude…takže za rok…

Pak je tu otázka, jak se zkouškami, které student nestihl absolvovat v zimním zkouškovém období, které se za ním táhnou jako nesplněný úkol, jako kostlivec ve skříni a jen tu a tam zaharaší.

To harašení kostí by mělo cca koncem května studenta vyprovokovat k aktivní akci. Opravdu aktivní. Znamená to požádat vyučujícího o vyzkoušení v letním semestru. Není to jednoduché. Tam, kde se zkouší písemně, dvakrát. Vyučující musí pro tohoto aktivního studenta vytvořit další verzi testu, kterou využije pouze on, případně další jemu podobní. Vyučující, který zkouší striktně pouze na závěr odučeného semestru, ví proč tak činí. Nicméně domluvit se dá všechno, jen musí vyučující vědět, že o zkoušku někdo opravdu stojí a ten zájem signalizuje včas.

Ovšem vždycky, když o něco žádáme, musíme počítat s tím, že nám nebude vyhověno a pak mít nějaké variantní řešení. Jde o studium, nejde o život, ale možná o konkrétní životní příběh.

Osobnostním rysem skutečně dospělého člověka je právě to, že se snaží žít v harmonii se sebou sám i s lidmi kolem sebe. Výhodou pedagogické práce na vysoké škole je to, že spolupracujeme s dospělými lidmi. Jsem ráda, že většina našich studentů opravdu dospělí jsou.

Úvod > Tajemnice bloguje > Termíny zkoušek, jsou, nejsou, je jich málo…